Už jste někdy byli jen krok od cíle?

Červenec 2014

Jazykové cvičení

12. července 2014 v 13:10 | Monika Henčlová

Jazykové cvičení

Ač se to nezdá, tento článek není o lingvistických dovednostech, ale dovednosti našeho jazyka správně mluvit a hlavně artikulovat. A hlavně se při mluvení nepokousat do vnitřní části úst, rtů a také do jazyka. Schválně to zkuste.
Jeďte jazykem po horní a pak dolní řade zubů. Zkusíte si jazykem přejít zuby zvenku? Kolik máte zubů a souhlasí Váš výpočet s názorem Vašeho stomatologa? Zkuste začít jedničkou vlevo nahoře a špičkou jazyka skončíte u osmičky vlevo nahoře. Pokud samozřejmě máte zuby moudrosti, pro šťastnější končíme u sedmičky. A teď vpravo nahoře jednička až… Kam až dosáhnete a totéž zkuste u spodní řady zubů.
U toho cvičení mě velice pobavila moje třiaosmdesátiletá kamarádka. Cvičitelka nás vedla profesionálním hlasem, počítala jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Kamarádka ji po 5 min. cvičení řekla, že jedna z nich to má asi rozbitý, protože ona 1… A to je na celou pusu vše.
Závěr: Příroda je moudrá. Nechce člověka na stará kolena trápit počty, tak mu nechá vypadat zuby J Ale do té doby trénujte jazýčky a sami budete překvapeni, jak se Vám zkvalitní artikulace.
Monika Henčlová

Rehabilitace by měla bavit

7. července 2014 v 13:08 | Monika Henčlová

Rehabilitace by měla bavit

Vloni jsem vám psala, že rehabilitace musí trochu bolet.
Zapomněla jsem ale zdůraznit, že rehabilitace hlavně musí bavit. Jakmile se i
těžké cvičení stane stereotypem, přestane vás bavit, přestanete se ve cvičení
soustředit a tělo přestane podávat slibované výkony.
Od bolesti jsem přešla k užívání a výsledky jsou
markantní a navíc s úsměvem. Nebudu tvrdit, že je to bez bolesti, ale
bolest už není primární, možná tak terciární.
Rehabilitace začíná ve sprše. Na stropním zvedáku mě asistent
přiveze až do koupelny, kde na mě čeká spousta gumových kachniček. Koupací
sestřička se už naučila pouštět na mě hodně teplou vodu. Voda začne téct po
vlasech, obličeji a ramenech, tělo se prohřívá a všechny křeče se uvolní. Potom
je potřeba rychle mě utřít a obléknout a může začít masírování a protahování.
Po hodině takového cvičení jsem už unavená. Stačí mi hodina odpočinku a můžu
rehabilitovat nanovo. Tentokrát jsem v rukou fyzioterapeutky, která
pracuje tzv. Vojtovou metodou. V daném okamžiku to vypadá, že mi jen
tak mačká určité body na těle, ale v noci a hlavně druhý den musím dávat
fyzioterapeutce za pravdu. Aktivují se svaly a fakt to trošku bolí.
Nejsem žádná hrdinka, takto pracuji jen tři dny v týdnu
a ty čtyři zbývající mi celý člověk připomíná svou existenci. Už jsem skoro
nemluvila a teď si zazpívám i písničku. Nebudeme mluvit o melodii, ale je
poznat, že zpívám a lidé už nemají potřebu mě zachraňovat jako při záchvatu
dušnosti. Zkrátka raději cvičte a jakkoliv se hýbejte, i když vám doktor řekne,
že jste ležák v paliativní péči. Já se s tímto zaškatulkováním prostě
nesmířím.
 
Monika