Už jste někdy byli jen krok od cíle?

Srpen 2013

DOTÝKÁNÍ

25. srpna 2013 v 8:00 | Monika Henčlová |  MŮJ SVĚT

DOTÝKÁNÍ

V předchozím článku jsem uváděla, že rehabilitace musí bolet. Zatím to názorem si stojím a mohu vše dokladovat vlastním tělem a vlastními úspěchy. Každý cvik se mnou provádíme o centimetr větším rozsahem než minule. Výsledkem je úspěšný boj se spasmy a moje dlaně už nejsou zatnuté v pěst.
Za každou prací by však měla následovat odměna. Mojí odměnu jsme dali do podoby dotýkání. Nečekejte milostnou předehru, jen třeba masáž od rehabilitační sestry nebo protahování achilovek od osobní asistentky. Zkrátka každý dotyk je vítaný. Mohu také doporučit vískání ve vlasech. Neuvěřitelně si přitom odpočinete. A navíc je vám promasírovaná i pokožka hlavy. Při sledování filmu mi asistent jen tak hladí ruku a tím ji stále protahuje.
Taková příjemná relaxace a navíc pro tělo jsou to neustálé podněty. Nakonec je jen na vás, zda se dotýkání nezvrtne v milostnou předehru. Každý přeci ví, že sex procvičí celé tělo, otevře všechny cévy a uvolní spoustu důležitých hormonů.

Monika Henčlová

Rehabilitace musí bolet

18. srpna 2013 v 8:00 | Monika Henčlová |  MŮJ SVĚT

Rehabilitace musí bolet

Pokud si myslíte, že rehabilitace je o snaze rehabilitační sestry nějak s vámi hýbat a pro vás je to pohodička, klídek a žádná dřina, tak jste na omylu.
Rehabilitační lékařka v lázních Klimkovice tvrdí, že rehabilitace musí bolet a já s ní souhlasím a sebe přidávám jako doklad jejich slov.
Před dvěma lety jsem měla roztroušenou sklerózu, 100kg, špatně jsem dýchala, téměř nemluvila a byla v tzv. plodové poloze. Nyní mám stále RSku, 60kg na 187cm, stále špatně dýchám, ale o to víc mluvím, sedím na kolečkovém křesle nebo pod vedením partnera přímo na gauči. Rehabilitace 3krát týdně mě dost vyčerpává a poslední nápad partnera mě dost zaměstnává. Jeho nápadem je totiž elektrický proud v mém těle. Nečekejte rovných 230V, určitě nesvítím. Jedná se o lékaři používaný přístroj s malinkatým napětím. Vycházíme z informací odborníků, že mozek si vytvoří nové koleje. Zkrátka když vám nemocí nějaké myeliny a nervy vyhořely, mozek umí vytvořit novou cestu. Samozřejmě to není hned, není to v rychlosti, na kterou jste byli zvyklí a výdrž je také menší, ale cesta je a vy tu původně neschopnou ruku zvednete .
Upozorňuji, že to chce pravidelný trénink, dřinu, trochu to bude bolet, protože namožené svaly mají bolet. Od ledna do Velikonoc se mi podařilo rozhýbat palec a ukazováček pravé ruky a v květnu se začal hýbat palec levé ruky.
Nakonec bolest může být příjemná a potěšující a nezbytně důležitou motivací může třeba být pro ostatní obyčejné pohlazení blízké osoby.

Monika Henčlová

Buďte opatrní

12. srpna 2013 v 21:41 | Monika Henčlová |  MŮJ SVĚT

Buďte opatrní

Zdravý člověk, který nepotřebuje osobní asistenci, asi vůbec nepochopí, na co vás teď chci upozornit. Při osobní asistenci jsme totálně závislí na pomoci jiné osoby, dáváme všanc svůj život, svůj majetek a také své domácí mazlíčky. Je jasné, že dobře volíme, koho do bytu vpouštíme, uschováváme si kopii jeho občanského průkazu, sepisujeme smlouvu a sousedům nebo naším blízkým oznamujeme, kdo a kdy o nás bude pečovat.
Povím vám vlastní příběh, který patří do skupiny story "to nevymyslíš".
Ráno ke mně nastoupila sympatická mladá studentka a službu přebírala od mého přítele. Samozřejmě jako vždy na začátku její služba byla s chybami a stála za zdrávas. S tím se ale počítá a začátky jsou trochu bolestivé. Po obědě mě s úsměvem uložila a jaké bylo mé překvapení, když mě po spánku vítá v mé ložnici cizí chlap s klíči od mého bytu v ruce. Děsně jsem se lekla a chtěla jsem vědět kdo je a proč je v mém bytě a kde je moje dobruška. Tvrdil, že ho urážím a že na mě zavolá policii. Naštěstí. Policie přijela a vše mi vysvětlila. Moje dobruška před domem odchytla nějakého člověka, dala mu klíče od mého bytu, pozvala ho, ať jde dál, že se za chvíli vrátí a vše vysvětlí. Místo toho sedla do auta a odjela. Policie se jí nemohla dovolat, odvolali tedy mého partnera z práce, nesympatického muže s mými klíči vykázali z bytu, ale moje klíče mu vzali. Na slečnu sem podala trestní oznámení a jen díky skvělé péči partnera jsme nemuseli volat záchrannou službu pro mě. Ještě v noci mě budil každý zvuk a já sledovala, kdo je v mém bytě.
Aby nebylo veškeré veselosti konec, druhý den pán neváhal přijít a domáhat se peněz za asistenční službu, protože na internetu četl, že se za to platí. Není vhodné na tomto místě uvádět moji razantní reakci.
Já vím, že všechny informace máte a dáváte si pozor ale opakování je matka moudrosti a vyplatí se "být ve střehu".

Monika Henčlová